free website templates

Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu – shrnutí průběhu kauzy 

Zájemce o těžbu:

Organizace František Jampílek, Lázně Toušeň
03/2015- souhlasné stanovisko MŽP EIA
05/2016 – podána žádost o stanovení DP na ObÚ Brno, řízení o stanovení DP přerušeno
01/2019 - stanovení dobývacího prostoru
MŽP – Státní politika ŽP pro ČR v letech 2012 – 2020 – jsou zde uvedeny základní principy – Předběžné opatrnosti a prevence. Ve skutečnosti tyto principy uplatňovány nejsou. 
Od roku 2019 je změna názvu zájemce o těžbu: České štěrkopísky spol. s.r.o 

Proč věcně vadí těžba štěrkopísku v Uh.Ostrohu? 

Těžba štěrkopísku by negativně ovlivnila jímací území Bzenec – Komplex, které je pátým největším zdrojem podzemní vody v ČR a zásobuje až 140 tisíc obyvatel pitnou vodou. Provozovatelem tohoto jímacího území je společnost Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s.
Ložisko štěrkopísku se nachází v ochranném pásmu vodního zdroje Bzenec – Komplex, ve vzdálenosti cca 500 metrů od nejbližších jímacích studní. 

V čem je spatřován hlavní problém? 

Hlavní problém je spatřován v otevření hladiny podzemní vody v blízkosti prameniště.
Otevřená hladina podzemní vody, která by vznikla následkem těžby – na ploše cca 25 ha, by pro prameniště přinesla nepřípustná rizika. Došlo by k odstranění přirozeného půdního filtru – ochranného krytu, z čeho plyne mnohem větší zranitelnost jímacího území.
Lokalita plánované těžby i předmětné prameniště se totiž nachází v aktivní zóně záplavového území – tzn., že při povodňové události (a takových jsme již pár zažili) povodňová vlna do tohoto území může přinést jakékoliv znečištění.
A jelikož významné množství podzemní vody, která napájí jímací studny, přitéká právě přes oblast plánované štěrkovny, tak by toto znečištění časem doputovalo do jímacího území.
Existují samozřejmě i další vlivy, kdy otevřená hladina bude pro jímací území přinášet zvýšená úmyslná i neúmyslná rizika. Podle vodohospodářů po kontaminaci tohoto vodního zdroje není žádná možnost adekvátní náhrady v zásobování pitnou vodou pro 140 tisíc lidí.
V ČR je dnes otázka sucha vnímána jako velmi zásadní a palčivá. A ohrožení zdroje pitné vody na Jižní Moravě, jedné z nejsušších oblastí ČR vnímáme jako opravdový hazard, kterému je nutno zabránit.  

Proč o této skutečnosti nehovoří EIA ? 

Dokumentace EIA je dle posudku firmy Geotest zpracována na základě vadného matematického modelu, který pracuje se špatnými vstupními údaji, a proto výsledky modelu nepodávají pravdivé informace o hydrogeologii daného území. Zvláštní je, že navazující posudky tyto vady neodhalily.
Už samotný průběh získání souhlasného stanoviska EIA hovoří za vše… 3 kola, dvakrát neúspěšné, až to třetí bylo nakonec úspěšné. EIA je sice souhlasná, ale s 58 podmínkami, z nichž mnohé jsou jen těžce realizovatelné, některé nerealizovatelné a hlavně nevymahatelné. 

Stanovisko EIA

Jak dlouho kauza trvá? 

Nesouhlasný postoj, včetně řádného zdůvodnění sdělují obce, občané i VAK Hodonín zájemci o těžbu a všem příslušným orgánům, které vydávají stanoviska, dále sněmovně, senátu, hejtmanovi JMK a  premiérovi již od r. 2006. 

O co se opíráme?

O několik posudků renomovaných hydrogeologů, které máme k dispozici od samého počátku – ing.Vacek, RNDr. Šeda, RNDr.Datel,
Z novějších prací je možno zmínit: a)Soudněznalecký posudek firmy Geotest, jehož zpracování zadal Jihomoravský kraj – posudek závěrem říká jasné „ne“ odkrytí hladiny podzemní vody – březen 2017
b)Matematický model – zpracovávaný firmou Progeo pro společnost VAK - na základě více než 2 letých terénních měření. Závěrečná zpráva 3. etapy  říká, že méně vhodné místo pro otvírku štěrkovny, vzhledem ke střetu zájmů s veřejným zájmem zásobit obyvatele pitnou vodou, lze nalézt jen stěží.  

Proč podal VaK Hodonín, a.s. podnět k přezkumu stanoviska EIA?

Dokumentace EIA a následné posudky zadané v tomto případě Ministerstvem ŽP mají být objektivním materiálem, který skutečně posuzuje dopady záměru na životní prostředí. Ani dokumentace, ani posudky zadané ministerstvem pro záměr „Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu“ takovým materiálem nejsou.
Argumenty uplatňované odpůrci těžby, resp. odkrytí hladiny podzemní vody v blízkosti prameniště, jsou v průběhu celé kauzy zlehčovány, bagatelizovány a jako jediné správné jsou brány informace dodané zájemcem o těžbu.   

Petice- zorganizována starosty obcí, kteří stáli v čele petičního výboru

O co jde? - to je patrné již z názvu petice … „NE ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí“. Petice byla rok projednávána v Senátu PČR, senátoři jednoznačně podpořili obavy občanů, ale jednání o povolení těžby štěrku pokračují.
Lidé mají obavu o pitnou vodu. Jde o již třetí občanskou iniciativu v dané kauze, občané dávají najevo svou nespokojenost s přístupem státních orgánů, zejména MŽP k řešení této kauzy. Povolením těžby by bylo umožněno ohrožení prameniště vody pro 140 tisíc obyvatel.
Jedná se již o 3. občanskou aktivitu v dané záležitosti, předcházela tomu petice v r. 2014 a usnesení zastupitelstev 57 obcí – deklarace nesouhlasu s realizací štěrkovny. Všechna usnesení zaslána bývalému premiérovi Sobotkovi a bývalému hejtmanovi Haškovi (v návaznosti na toto Jihomoravský kraj zadal zpracování HG posudku u firmy Geotest)

Průběh procesní a legislativní: 

Velmi nestandardně proběhly dosavadní procesy – EIA - základ pro další projednávání, v návaznosti nestandardní průběh získání souhlasného závazného stanoviska Krajské hygieny, souhlasu vodoprávního úřadu a získání souhlasného závazného stanoviska z hlediska souladu s územním plánem.
Velkým problémem celé kauzy je také to, že těžba štěrkopísku se nachází na území Zlínského kraje a zdroj pitné vody leží  v Jihomoravském kraji. To znamená, že k těžbě štěrku se vyjadřují orgány ve Zlínském kraji a vyjádření jsou kladná, ale k ochraně pitné vody se vyjadřují orgány Jihomoravského kraje a vyjádření jsou ve všech případech záporná.
Přes protesty obcí a občanů byl rozhodnutím Báňského úřadu v Brně dne 9. 1. 2019 stanoven dobývací prostor pro těžbu štěrku v Uherském Ostrohu, č. j. SBS 17437/2016/OBÚ-01/22.
Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru bylo impulsem pro založení spolku Za vodu pro lidi! Naším hlavním cílem je zabránit těžbě štěrkopísku a ochránit nenahraditelný zdroj pitné vody! 

Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.